Jen málokdo nezná tradiční turecký pokrm kebab. Je možné si ho dát kdekoliv na stánku s občerstvením, avšak málokdo skutečně ví, co kebab je. A také to, že turecká kuchyně je mnohem pestřejší než jenom pro nás nejznámější opečené maso na svislém rožni. Než příště půjdete do turecké restaurace, zjistěte si, co které názvy dobro znamenají a můžete tak objevit nové a výborné pokrmy.
Předně kebab je velmi široký pojem, který v sobě zahrnuje veškerá masová jídla, upravená na rožni nebo na grilu. U nás si nejčastěji dáte döner kebab, což je právě pomalu opékané maso na vertikálním rožni. Nejčastěji bývá z kuřecího nebo jehněčího masa, může být i ze skopového, v tradičním tureckém světě se s vepřovým nesetkáte. Döner kebab může být podáván jako hlavní pokrm s rýží, v pitě – což je tradiční arabský chléb nebo může být zabalený v tortille, to se potom jmenuje Dürüm kebab (zabalený).
Pod pojmem iskender kebab potom čekejte opékané hovězí maso podávané na kouscích nakrájeného chleba, které by tradičně mělo být polité hustou červenou omáčkou a kořeněným jogurtem. Šiš kebab jsou špízy, které se v podstatě až tolik neliší od těch našich. Adana kebab své jméno získal podle oblasti odkud pochází a jsou to karbanátky z mletého masa s výrazným kořením. Karbanátky nebo spíš masové kuličky mohou nést také název Köfte.
Patlican kebab je označení pro hlavní jídlo a značí kebab s lilkem. Turecká kuchyně dále
asto využívá dušené maso s různě zkombinovanou zeleninou, klasika je například musaka – mleté maso s brambory, lilkem a rajčaty. Typické jsou také plněné papriky mletým masem, které připomínají naše, ale mnozí na ně nedají dopustit. A až příště navštívíte kebab Praha, nebo ten u vás ve městě, nebojte se vyzkoušet také turecké polévky. Ty bávají mnohem hustší a výrazněji kořeněné než naše. Nakonec jídla by měla patřit sladká tečka, a zapít vše černým čajem.
