Chtěli byste se vydat na oduševnělou výpravu do Saint Jacques de Compostelle, otestovat svoje síly a poznat sami sebe? Nebo jste snad fanouškem sáhodlouhých procházek a dochází vám nápady pro vaši další destinaci?
Svatojakubská pouť je bezpochyby dobrodružstvím, které byste mohli ocenit. V tomto článku se dočtete, co pouť obnáší, proč se cestuje právě k západním břehům Španělska, jak nejlépe cestu zvládnout ve zdraví a také co si z této zkušenosti můžete odnést.
Proč se chodí svatojakubská pouť?
Svatojakubská pouť (španělsky Camino de Santiago) se původně začala podnikat z křesťanských pohnutek. Cesta totiž končí u hrobu svatého Jakuba, jenž byl jedním z Kristových apoštolů.
I když se Jakub řekne španělsky Jacques, Španělé označují svatého Jakuba jménem Santiago. Proto se také město, ve kterém pouť končí, jmenuje Santiago de Compostela, což lze přeložit jako svatý Jakub v hvězdném poli.
Kdo chodí na pouť?
I když nejste křesťanem, nemusíte váhat na cestu vyrazit. Davy lidí pouť podnikají i bez náboženského vyznání a ušlo ji i několik celebrit, jako jsou dcera George W. Bushe, král a královna Belgie, Stephen Hawking, papež Jan Pavel druhý a také Martin Sheen, který o tomto zážitku natočil i film příznačně pojmenovaný „The Way“ (Cesta).
Jak dlouho se jde svatojakubská pouť?
Záleží na tom, kde cestu za poznáním sebe sama započnete. Hlavní část trasy začíná ve městě Puente la Reina, ale pokud si chcete putování prodloužit, můžete začít kdekoliv jinde, třeba i od prahu svého domu. Část cesty se nachází ve Francii, můžete zde vyjít z Paříže, Vézelay, Le Puy nebo Arles. Nejpopulárnější trasa však začíná ve francouzském městě Saint Jean Pied de Port.
| Název trasy | Kilometry |
|---|---|
| Puente la Reina | 790 |
| Paříž | 1700 |
| Vézelay | 900 |
| Le Puy | 740 |
| Arles | 1000 |
| Saint Jean Pied de Port | 773,1 |
| Porto | 240 |
| Fisterra | 90 |
Kdy je ideální se na pouť vydat?
Nejpopulárnější termíny pro tuto pouť jsou červenec a srpen. V tuto dobu vás však můžou potkat extrémní vedra a z vyhlídky na zelené pláně uvidíte především vyschlou a spálenou vegetaci.
Doporučujeme tedy vyjít o dva měsíce dříve, na cestě by vás nemuselo potkat příliš přeháněk. Severní Španělsko se může svým počasím občas podobat i Anglii, a proto většina poutníků začíná v pozdním jaře či brzkém létě.
Co si vzít na svatojakubskou pouť?
Na tuto otázku existuje více odpovědí v závislosti na tom, jak chcete svoji cestu koncipovat. Pokud chcete jít na lehko, stačí vám jen batoh, oblečení, láhev na vodu a především kreditní karta a eura. Po cestě narazíte na restaurace, motely a hotely, takže ten, kdo má čím platit, se neztratí.
Nutno však podotknout, že místní si dobře uvědomují popularitu svatojakubské cesty a ceny jsou tomu přizpůsobené, počítejte tedy spíše s o něco vyšším rozpočtem, než jste původně zamýšleli. Doporučuje se také si cestu pořádně naplánovat a případné spaní si rezervovat a nenechat vše osudu.
Pro fajnšmekry túr a výšlapů, kteří by si rádi pouť užili se vším všudy, je tu možnost přespávání ve stanu. Doporučujeme velký batoh, camelbak, zásoby lehce skladného jídla s vysokou životností, boty, které už jste prošlapali a ještě ne na tolik, že se rozpadají (nejlépe s pevnou podrážkou), oblečení do jakéhokoliv počasí, pláštěnku a samozřejmě kvalitní stan, spacák a karimatku. Také by bylo vhodné zmínit, že podle délky trasy by mnohým pomohlo vzít si vycházkové hole, aby si cestu udělali poněkud příjemnější.
Buen camino!
Na závěr bych všem rád popřál hodně štěstí na jejich cestě k osvícení. Je důležité přípravu nepodcenit, jinak se svatá pouť může změnit na mučednický pochod. I když vám může připadat, že restauratérský průmysl je prospěchářský až zlomyslný, nemusíte se bát.
Všude po cestě je spousta dobrých lidí, kteří berou za svoji svatou povinnost poutníky podpořit v jejich snaze dosáhnout místa odpočinku u Svatého Jakuba a obdarují vás vodou i jídlem, budete-li chtít a především budete-li vypadat, že to skutečně potřebujete.
Krajina je to překrásná a kdo ví, třeba na své pouti najdete odpovědi, které jste dlouho hledali. Buen camino!
Pavel Hanák pracuje jako recepční v hotelu, kde neustále nachází inspiraci pro své příběhy. Jeho vášní je totiž kreativní psaní a čtení klasické literatury. Tyto aktivity mu přinášejí radost a spokojenost. Když si ovšem potřebuje utřídit myšlenky, chodí běhat ven do přírody.