Koncerty oblíbených kapel si umíme představit na mnoho místech. Na zimních stadionech, náměstích, na fotbalových hřištích či jiných rozlehlých venkovních prostorech. Málokdo si ale umí představit koncert v kostele, tedy alespoň pokud se nejedná o zpěv malých dětí či vystoupení kostelního sboru.
Mnoho lidí si návštěvu kostela spojuje jen s bohoslužbami. Většina nevěřících tak má pocit, že uvnitř těchto velkolepých staveb nemá co pohledávat, a zavítá tam maximálně na půlnoční mši o Vánocích. Mnohem přístupnější se nám zdají kostely v zahraničí, kam chodíme na svých výletech obdivovat jejich majestátnost a architektonický um jejich tvůrců. V České republice máme nicméně mnohdy pocit, že je nám vstup za brány těchto mohutných staveb tak nějak zapovězený.
Kostel sv. Mikuláše v Praze našel v českých podmínkách naprosto netradiční využití. Pravidelně se zde pořádají koncerty vážné hudby, které jsou přístupné všem lidem bez rozdílu náboženského vyznání. Spojení klasické hudby spolu s jedinečnou atmosférou barokního kostela dává návštěvníkům pocit, jako by se přenesli do zcela jiné doby. V kostele pravidelně zaznívá hudba umělců z národního divadla a české filharmonie, která spolu s ozvučením v interiéru dostává zcela nový rozměr. Podobné koncerty lidem připomínají, že kostely tu prapůvodně nebyly jen proto, aby sloužily křesťanským obřadům, ale také kvůli své sociální funkci.
Není pochyb o tom, že kostel prakticky ve všech dobách demonstroval moc a dosah církve. Jeho velkolepost a mohutnost v lidech vyvolávala pocit něčeho, co je přesahuje. Interiér kostelů měl v lidech vzbuzovat určité představy a vnitřní duchovní myšlenky a přiblížit jej tak k božstvu. Tímto však funkce kostelů nekončila.
Kostely sloužili jako místo k pravidelnému setkávání lidí. Sjížděli se do něj lidé z širokého okolí. Lidé z malých vesnic, které kostely neměly, dojížděli do větších vesnic či měst, kde navazovali sociální kontakty, sdíleli své životní příběhy a zážitky a vzájemně se tak obohacovali. Pravidelná návštěva života se tak stala obohacující součástí stereotypního života lidí. Kostely tak zejména na venkově představovaly jakési socio-kulturní centrum, kde se lidé mohli scházet. Aktuální koncerty jim tuto funkci pomalu zase vracejí.