Jen málokde ve světě najdete hospůdku i v té nejmenší vesničce a jen málokde je tolik milovníků piva. Pro mnohé pojem pivařská kultura pojí spíše negativní pocity, kdy si přestaví zakouřenou hospodu plnou podnapilých lidí s pořádnými pivními pupky. Ti kdo si toto o české pivařské kultuře myslí, však nemohou být dál od pravdy a zatím zřejmě nepoznali tu pravou kulturu spojenou s pivem. Vždyť jsme národem, kde je spotřeba tohoto zlatavého nápoje jedna z nejvyšších na světě a proto, až si příště tekutý chléb objednáte, budete o něm něco vědět a nejen že můžete oslnit své přátele nově nabytými informacemi, ale také pomůžete pozvednutí pivní kultury.
Pivo na rozdíl od vína mnoho lidí vnímá spíše jako levný lidový nápoj, po kterém sáhnou, když mají žízeň. Ovšem i pivo má mnoho různých druhů, je typické poměrně složitou výrobou a pojí v sobě tisíce chutí. Pivovary si dávají záležet, aby neustále přicházely s pivními speciály a je škoda si najít svou oblíbenou značku a té se držet zbytek života.
I když si však vyberete nějakou svou oblíbenou značku piv, na kterou chodíte s přáteli pořád, ať už jdete do hospody fandit u sportovního utkání, popovídat si, oslavovat nebo na dobré jídlo pak je dobré, když o své oblíbené značce něco víte. Například název Gambrinus má za svým jménem zajímavou legendu. Podle ní právě král Gambrinus nechal jako první vařit pivo poté co se to naučil od Egyptské bohyně úrody a hodokvasu Isis. I když je legenda smyšlená, pivo se opravdu vařilo už ve starém Egyptě a pšeničný nápoj několikrát zmiňuje i sama bible. Další legenda tvrdí, že Gambrinus je zkomoleninou jména Jean Primus, Jan První, který se stal patronem bruselského sladovnického cechu. Často je tak vyobrazován s korbelem piva v ruce a chmelovým věncem. Díky tomu se tak pomyslně stal i nástupcem řeckého boha Dionýsa a novověkým patronem pivovarnictví.
