Restaurace není zdaleka jen místem, kam se chodíme najíst. I když dnes navštěvujeme restaurační zařízení poměrně častěji, než tomu bylo dříve, jídlo není často tím hlavním důvodem.
Je pravda, že díky vyšším platovým podmínkám si můžeme návštěvy restaurací dovolit poměrně častěji, než jak tomu bylo u lidí třeba před padesáti lety. Na druhou stranu ale kvůli pracovnímu vytížení a stoprocentnímu nasazení, často ani nestíháme jít něco nakoupit, natož si něco uvařit. Není tedy tajemstvím, že i nedostatek času hraje ve vyšší návštěvnosti restaurací svou roli.
Dříve lidé navštěvovali restaurace hlavně při speciálních příležitostech, jako byly různé oslavy narozenin, výročí svatby či oslavy povýšení v zaměstnání. Dnes v restauraci potkáváme rodiny s dětmi, které nic speciálního neslaví, jen se prostě rozhodli strávit dopoledne jinak než přípravou oběda.
Lidé si zvykli běžně chodit nejen na obědy a večeře, ale také třeba na snídaně. Zajít si před takovými padesáti lety do restaurace či kavárny na drahou snídani, bylo naprosto nemyslitelné. Dnes jsou lidé ochotni utratit za snídani v hezké kavárně i několik stovek korun.
Na druhou stranu dnes stravování v restauračních zařízeních vnímáme poměrně jinak než dřív. Spousta z nás to bere jako prostředek setkávání se s přáteli a jakousi socializaci. Je to taková „zhýralost“ dnešní doby, že se místo hrnku kafe, které bychom si mohli připravit doma v často velmi kvalitních kávovarech, vydáme na kávu do kavárny za rohem a utratíme tak naprosto zbytečně sedmdesát korun. Podobně to funguje i v restauracích. Domlouváme se na pracovní obědy, kde řeší business záležitosti, obědy s přáteli, které jsme neviděli měsíce, nebo třeba oběd s rodiči, abychom jim oznámili radostnou událost o zasnoubení. Částečně tedy pořád přetrvává jakási slavnostnost s jakými je bývala návštěva restaurací spojována, i když dnes už v podstatně menší míře.
Také volba oblečení do restauračních zařízení se změnila. Naprosto běžně potkáme v restauraci lidi v mikinách a teniskách a není ani nijak zvláštní výjimkou, že si muži nechávají na hlavách pokrývku jako kšiltovku a podobně. Otázka je, jestli je tato změna dobrá nebo je to špatně, ale pravdou je, že když se jdeme někam dobře najíst, asi není naší prioritou cítit se při jídle sešněrovaní v nepohodlném, i když hezky vypadajícím oblečení. Každý z nás si jídlo asi vychutná mnohem víc, když se budeme cítit dobře.
