Halda Ema je pro Ostravany srdeční záležitost a pro turisty naprostý unikát, který jinde v zemi nenajdou. Tento umělý kopec, přezdívaný “ostravský Vesuv”, totiž dodnes hřeje pod nohama a občas vypustí obláček dýmu. K jeho pokoření nepotřebujete žádnou speciální výbavu, přesto vás odmění fenomenálním výhledem na celé město i hřebeny nedalekých hor.
Obsah článku
Kde se halda Ema v Ostravě vzala?
Tento nepřehlédnutelný kužel ční nad pravým břehem řeky Ostravice. Možná si říkáte, jak takový obrovský kopec uprostřed roviny vlastně vznikl. Při těžbě uhlí se totiž na povrch kromě samotného „černého zlata“ vyvážela i nepotřebná hlušina: kamení, břidlice a uhelný mour. Tento materiál se pak sypal na hromady a postupně tak vznikaly umělé kopce, kterým se na Ostravsku říká haldy.
Ema je v tomto směru rekordmanem, protože ji tvoří přes 28 milionů kubíků hlušiny. Ještě v minulém století bývala nejvyšším bodem slezské metropole, dnes už se s výškou 306 metrů pyšní třetím místem. Z bývalého průmyslového centra se stal památkově chráněný objekt, kam lidé nechodí za prací, ale za nádhernými výhledy na hřebeny Beskyd a Jeseníků.
Příběh hraběnky a historie dolu
Historie tohoto místa je spjata se jménem hraběte Wilczka, který zde v roce 1861 založil uhelnou těžní jámu. Celý komplex se původně jmenoval Trojice, ale lidé si ho postupem času přejmenovali na počest oblíbené hraběcí manželky, italské šlechtičny Emmy Marie Emo Capodili.
Právě hlušina z dolu Trojice dala vzniknout dnešní haldě, která začala růst kolem roku 1920. Těžba zde definitivně utichla v roce 1933 a budovy dolu padly k zemi v šedesátých letech. Zůstal jen tento obrovský odval, který původně dosahoval výšky až 327 metrů. Postupným sleháváním a vnitřním prohoříváním se však Ema o dobrých dvacet metrů snížila.
Proč hoří halda Ema?
Fascinace tímto místem pramení z faktu, že se nitro hlušiny v šedesátých letech vznítilo a doutná v podstatě dodnes. Materiál z dolů v sobě nesl zbytky hořlavého prachu a plynů, které se pod obrovským tlakem samovznítily. Teplota v jádru kopce dosahovala nepředstavitelných 1 500 °C, a Ema se tak proměnila v sálající kopec, který i v mrazech bezpečně poznáte podle stoupající páry.
Právě tento žár dal vzniknout vzácným nerostům, jako jsou porcelanity a jaspisy, které jinde v kraji nenajdete. A i když termická aktivita podle měření postupně vyhasíná, procesy pod povrchem stále běží. Turisty tak při výšlapu obklopuje bílý dým a typický zápach síry. Není to jen vizuální efekt – teplo je cítit i přes podrážky bot.
Subtropické klima uprostřed severu
Teplo sálající z nitra kopce vytváří na jižních svazích specifické mikroklima, kde se ani v největších mrazech neudrží sněhová pokrývka. Při návštěvě v zimních měsících se vám tak může naskytnout absurdní pohled: zatímco okolní Ostrava je pod ledem, na Emě stojíte uprostřed ledna na zelené trávě. I proto je halda tak populární při novoročních výstupech.
Většinu hory postupně pohlcuje les, na vrcholu však díky neutuchajícímu teplu vznikla malá step. Tato vyhřívaná stráň hostí teplomilné rostliny a hmyz, které by jinde v kraji nepřežily. Je to dokonalá ukázka toho, jak si příroda dokáže poradit s industriální zátěží a vytvořit z ní nový, unikátní ekosystém.
Jak se na vrchol dostat a co vás tam čeká?
Díky nedávné revitalizaci je dnes výšlap na Emu mnohem pohodlnější a bezpečnější. Město Ostrava totiž haldu v roce 2024 odkoupilo a investovalo do zpevnění cest, nových schodů a dřevěných mostků. V plánu je navíc ještě těsnější propojení s historickým centrem.
Nejoblíbenější trasa začíná u Sýkorova mostu v centru nebo u Slezskoostravského hradu. Žlutá značka vás prostřednictvím dvanácti informačních panelů provede hornickou historií města. Pokud preferujete kratší výšlap, vyrazte po zelené značce od zoologické zahrady nebo zaparkujte v ulici Najmanská, odkud je to k vrcholu jen pár minut.
Z vrcholu haldy uvidíte Ostravu jako na dlani. Přímo pod vámi se rozkládá průmyslový areál Vítkovic, věže radnice i moderní rezidenční zástavba. Za dobrého počasí se na horizontu rýsují hřebeny Beskyd a Jeseníků i nedaleké polské pohraničí. Specifický charakter města pak podtrhují linie továren a kouř stoupající z vysokých komínů.
Výšlap na dýmající vrchol
Ema zůstává symbolem odolnosti a schopnosti Ostravy přetvořit starou zátěž ve vyhledávaný cíl. Právě zde se těsně potkává minulost s budoucností a divoká příroda s pozůstatky těžby. Nespokojte se jen s pohledem z dálky, ale věnujte odpoledne tomuto nevšednímu výšlapu. Pocit, kdy stojíte na dýmajícím kopci a cítíte tep historie pod svýma nohama, je totiž naprosto nezapomenutelný.
Zdroje: Kudyznudy.cz, Novinky.cz, Patriotmagazin.cz, Visitostrava.eu
Kamila Tomková je vášnivou čtenářkou knih – zejména těch s fantasy tématikou, ale nepohrdne ani klasickou literaturou. Ve svém volném čase ráda vaří a zkouší nové recepty, nebo tráví čas se svými nejbližšími a přáteli nad sklenkou dobré kávy či vína. Psaní ji provází od základní školy a snaží se ve svém koníčku stále zdokonalovat.