I přes to, že má dnes v podstatě každá rodina auto, některé dokonce i více než jedno, je hromadná doprava stále nedocenitelnou součástí každého města i celé republiky.
Vezměme si třeba průměrnou českou rodinu, která je složená ze dvou dospělých a dvou dětí. Každý z dospělých vykonává jinou práci a tedy je jejich zaměstnání na odlišných místech a jedno z dětí navštěvuje základní a druhé stále ještě mateřskou školu. Není ani výjimkou, že jeden z rodičů pracuje mimo město svého bydliště, protože dostal nabídku lépe placené práce, kterou jako rodič dvou dětí pochopitelně neodmítne. Pokud má rodina jedno auto, využívá ho pravděpodobně ve větší míře ten z rodičů, jehož zaměstnání je vzdálenější. Zbytku rodiny potom nezbývá nic jiného než využít právě hromadnou dopravu.
Hromadné dopravy však nevyužívají zdaleka jen ti, kteří auto vůbec nemají, nebo ho nemají zrovna k dispozici. Zvolit si jako dopravní prostředek autobus, kde nás jízdenka stojí třeba dvacet korun, bez ohledu na to, jak daleko jedeme, místo auta, jehož náklady na benzín jsou mnohonásobně vyšší, je pro mnohé z nás jasná volba. Někteří tak auta využívají jen na delší cesty a k přesunům po městě využívají právě třeba autobusové dopravy.
Dalším důvodem, proč se lidé pro využívání hromadné dopravy rozhodují, je problém s parkováním. Obzvlášť ve velkých městech je míst na parkování čím dál méně. Jednoduše aut přibývá a parkovacích míst obratem ubývá. Podobně je tomu také s hustotou dopravy. V době „dopravních špiček“, které většinou nastávají ráno, když lidé odjíždí do práce a později odpoledne, když se z práce vracejí, je město často téměř neprůjezdné. Pravidlo, že „autem se tam dostaneme rychleji“ v této době téměř neplatí. Když už se potom nějak vypořádáme s časem, který jsme v kolonách ztratili, přichází další problém se zmíněnými parkovacími místy. Najít parkovací místo v okolí našeho cílového místa, natož úplně u něj, je téměř nemožné, a tedy nám nakonec stejně nezbývá, než zaparkovat dál a na místo určení ještě kus cesty dojít.
V neposlední řadě jsou to také děti a studenti, kteří buď ještě nemají řidičský průkaz, nebo nemají k dispozici žádné auto. Pro tuto skupinku lidí je například taková autobusová doprava naprosto nepostradatelná. I když děti často na ježdění autobusem nadávají, jejich rodiče si tuto možnost chválí. Vozit totiž každý den děti do školy, ze školy a ještě do zájmových kroužků je pro ně totiž z časových důvodů a pevné pracovní doby, často nereálné.